středa 19. července 2017

Cheese Burger, Country Burger, Brno

"Podepsáno venkovem." Tak zní motto společnosti Country Burger v Brně. A kde jinde hledat podpis venkova než na tom nejvíc urbanistickým místě, jaký si dokážete představit. A sice v podchodě hlavního nádraží, který je zároveň podzemní patro obchodního centra a jen kousek vedle od jezdících schodů. Úplná vesnice! No proč ne. Já mám rád sarkasmus. Tož a když už jde člověk okolo. A pak znova. A znova. A pak znova, když už mají konečně otevřený, tak proč se tam nestavit. A samozřejmě okoštovat. Vzhledem k tomu, že už jsem byl po snídani a pořád bylo nějakých deset hodin, tak jsem šel jen do malýho Cheese Burgeru. I na tom šlo hodně poznat. Tak jdeme na to.


Na první pohled zaujmou dvě věci. Parádní obaly. Pevná papírová krabička, fajně vypadající papír na samotný burger a vůbec celej design podniku je hodně povedenej. Veselá, ale neagresivní žlutá barva s všudypřítomnýma namalovanýma krávama, konvema a podobně je fajn. Druhá věc už tak moc fajn není. Vy, moji věrní čtenáři, čtenářky a lidé neurčitého pohlaví (politická korektnost musí být!), určitě tušíte. Je to ta houska! Prefabrikovaná a zrovna ta levnější, ne-li nejlevnější. Brrr. To pak taková věta z webu: "COUNTRY BURGER je vybudován na prvotřídní kvalitě všech vstupních surovin, jejich přísné kontrole, perfektním zpracování...", vypadá jen jako další sarkasmus. Ale mě na tom jejich webu zaujala hlavně věta: "Naše hlavní konkurenční výhoda tkví ve spojení kvalitních surovin, zejména poctivého hovězího masa dle vlastní receptury z irských chovů,...". Něco podobnýho mají i na dveřích nebo někde okolo, protože právě tohle mě zaujalo a donutilo vkročit. Přecejen na testování každýho rychlýho občerstvení na nádražích nemám dostatek let ve zbytku života. Ale irský maso? Sem s tím!


Masa tam bylo sto gramů (velký Cheese Burger má sto padesát). K tomu rajčata, nakládaný okurky, salát, cheddar a francouzský dresing. A začnu u toho irskýho masa. Dobrý bylo. Opravdu dobrý. Když vidíte ten plátek na fotce, tak je jasný, že medium být nemohlo. Je to takovej placek o váze masa z Royalu. Ale tenčí a poloměrovatější. A oproti McDonald's o dost chutnější. Je to hodně pevný maso, není moc tučný a je hodně okořeněný. Dokonce mi přišlo celkem dost pikantní. Na začátku ne, ale ke konci mě pusa celkem pálila. Hodně mi chutnalo a kdyby podobný maso prodávali v obchodech (což někde v Makru dost možná dělají), rád si ho koupím. Čerstvý maso namletý pár hodin před přípravou a pěkně ručně připravený to samozřejmě nebylo. Byl to polotovar. Ale chuťově vydařenej polotovar.


Další hlavní složkou byla omáčka. Francouzský dresing je v jejich podání sytě oranžová omáčka s celkem říznou chutí, trochu kyselkavou, trochu slanou, ale přesto v pozadí tak nějak prázdnou. Jako plnidlo a klouzadlo funguje dokonale, chuť taky nějakou dodá, ale žádná hitparáda to není. Ty prvotřídní suroviny v ní prostě nevidím. Spíš se někde šetřilo. Každopádně k hodně okořeněnýmu masu se hodila dobře a rozhodně nerušila, ale ani se vyloženě neschovávala. Nazval bych to průměrem na podobný podniky. Emerická konkurence má lepší omáčky.

A zbytek? Ten všichni znáte a nejspíš máte v ledničce. Obyčejný rajčata, obyčejnej salát a obyčejný nakládaný okurky. Rajčat jsem tam měl spoustu a i s bubákem. Zelenina byla jinak čerstvá, svěží a množství rozhodně neurazí. Sýr cheddar byl dobrej. Celkem kvalitní a ostudu jménu burgeru neudělal.

Celková chuť záleží na tom, kam se zrovna zakousnete. Maso ucítíte pořád a díky pikantnosti čím dál víc. Omáčku taky pořád, ale celkovou chuť sendviče nekazí ani nepřebíjí, ale pomáhá ji. Sýr ucítíte občas, stejně tak zeleninu. Houska byla opečená a silou vůle vydržela do konce a chuťově se naštěstí moc neprosadila. No prostě takovej průměr s lepším masem.

Country Burger má obrovskej potenciál. Parádní místo, parádní prostory, parádní výzdobu a super maso. Jen ten zbytek se řítí do šedýho průměru. Omáčka není nic extra a houska taky neuchvátí. Za 79 korun to není špatný. Pokud Cheese Burger posadíme vedle váhově a cenově srovnatelnýmu Big Macu, pořád vyhraje Big Mac. Mít lepší jenom maso je málo. Každopádně jak říkám, ten potenciál tam je a věci jako bezedná Kofola/malinovka nebo hranolky s nekonečnou tatarkou/kečupem jsou bomba. V tom by měla být budoucnost fast foodů a jsem rád, že někdo jde i u nás touhle cestou. Takže držím palce při výběru nové housky, zlepšit omáčky a hurá na steč celou republikou. Takovej Country Burger bych pak v Ostravě uvítal. V momentálním provedení se ale jedná jen o něco lepší hladový okno. Na nádraží dobrý, ale doprostřed města vedle zavedené značky bych zatím nemířil...

čtvrtek 6. července 2017

Twister Guacamole, KFC

California Summer

60 deka kuřecích prsou, 1 střední cibule nakrájená na céčka, 3-5 stroužků nakrájených na plátky, 10 deka anglické slaniny nakrájené na nudličky, jeden Hermelín na kostičky, kelímek sladké smetany, koření podle chuti, například grilovací a olej. Pamatujete si tenhle recept? Kalifornie od Jendy. Osm surovin. Přesně osm. A přesně osm surovin vzalo KFC a narvalo je do tortilly. To nemůže být náhoda... A já tu tortillu ochutnal. Recenze na Twister Guacamole je tady!


Opravdu osm surovin v tortille. Počítejte se mnou. Nachos, rajčata, nakládaná cibule, rukola, salát, guacamole, podivná žlutá omáčka a pikantní kuře. Na českým webu je kuře u samostatnýho sendviče označený jako nepikantní, ale u menu jako pikantní, na polským webu je všude jako pikantní a ve skutečnosti bylo taky pikantní. Takže pikantní. To jen aby nevznikla mýlka. Takže osm surovin. Se samotnou tortillou dokonce devět. Marně přemýšlím, kdy jsem měl takhle přeplácanou tortillu nebo jinej sendvič. A nic mě nenapadá. Klobouk dolů. Přednost tortille před verzi s houskou jsem dal samozřejmě kvůli samotné housce. Než riskovat další rozmočený cucky pečiva na mastným papíru, tak jsem šel do jistoty. Podle promo obrázku má sice Zinger Guacamole jinou housku než Summer Zinger, ale i ta se podle komentářů některým lidem rozpadla. A některým ne. Jo život je risk. Já riskovat chuť neměl.


A takhle jsem Twister Guacamole dostal zabalenej. Z kterýho konce byste vy osobně začali? Z toho vlevo? Chyba! Taky jsem se nechal nachytat. Správně je ten vpravo. Tam byl začátek. Pokaždé se nechám nachytat. Pokaždé... Tortilla samotná byla nabitá, těžká a celkem velká. Rozhodně fajn kus a za menší peníz než kalifornskej bratr Summer Zinger. Rozhodně palec nahoru.


A tady ho máte po rozbalení. Ač moc krásy nepobral, tak při srovnání s konkurencí a jejich prázdnýma wrapama se člověk musí pousmát. KFC to umí zabalit. To se musí nechat. A teď recenze na všech osm surovin. Začnu kuřetem. Klasický KFC kuře v pikantním obalu. Většinou dobrý. Já tenhle kus bohužel testoval v provozovně v Nové Karolině v Ostravě a kuřecí maso bylo, jako vždy na tomto místě, vysušený. Vzhledem k tomu, že to je jejich devíza už několik let, tak problém asi nebude v lidech, ale ve vedení nebo procesech. Při pohledu na množství předpřipravených kuřecích kousků je jasný, odkud vítr vane. V ohřívači měli tolik kuřete, že z jejich prodeje si Babiš mohl postavit další hnízdo. A fronty nikde. Takže tam to kuře mohlo pár desítek minut poležet. Naštěstí zrovna v Twisteru Guacamole je tolik vlhkých, mokrých a čvachtavých ingrediencí, že se to kuře dalo přežít. Ale objednat si stripsy nebo hot wings a dostat takhle vyschlý a tvrdý maso, tak radostí skákat určitě nebudu. Ale jdeme na ostatní suroviny.


Hodně mě zaujala jejich nakládaná cibule. Když jsem četl popis na webu a viděl tam nakládanou cibuli, tak jsem pochyboval. Taky obrázek spíš inklinuje k obyčejné cibuli. Ale držte si klobouky. Ta cibule je fakt nakládaná! Ale tak, že se úplně rozpadá a chuťově má k obyčejné cibuli dál než Halina k fitku. Je naložená v silně octovým nálevu. Trochu do balsamica. Od KFC opravdu originální surovina a nepamatuju si, že bych někde ve fast foodu viděl něco podobnýho. A to je jen jedna z mnoha nových surovin! Tady si s tím dal někdo opravdu záležet. Cibuli doporučuju ochutnat samostatně. Se zbytkem surovin se v sendviči moc neprosadí, ale přecejen mu tam trochu toho šmrncu dodá. Další novou surovinou je třeba ta žlutá omáčka. Nechci tvrdit, že to je ta samá, jako u Summer Zingeru. Nepřišla mi tak pikantní. To mohlo být tím, že se zředila se zbytkem surovin, ale těžko říct. Když jsem tu omáčku samostatně ochutnal, tak jsem necítil skoro nic. Olej s vajcama, ale pořádná chuť nikde. Fungovala spíš jako klouzadlo. Ale i to je třeba, takže proč ne.

Tou hlavní surovinou by mělo být guacamole. Guacamole je salsa z avokáda. To je taková ta fialová věc, která je uvnitř zelená a mazlavá. Má celkem typickou sladkou a lehce nahořklou chuť. Těžko se popisuje. Kdo neochutnal, ať se nebojí. Není to zase až taková exotika. Ve fast foodu už ho třeba delší dobu používá Subway. V podání KFC je guacamole omáčka s jemnou chutí avokáda. Moc jemnou na to, aby v sendviči dominovala. Přesto tam ale to guacamole bylo sem tam cítit. A zlehka podkreslovalo ostatní suroviny.

Rajčata byly fajn. Bylo jich tam dost, dodávaly vláhu a chuťově se dokázaly prosadit. S guacamole a ostatní zeleninou to byla fajn kombinace. Salát to samo. Bylo ho tam dost a vyplnil tortillu tak, aby nebyla smutně prázdná. Rukolu jsem nepostřehl. A jak se tak dívám na fotky, tak jsem ji tam nejspíš ani neměl. Osobně mi to nevadí. Surovin tam bylo dost a hořká chuť mi tam nechyběla.


A málem bych zapomněl na to druhý hlavní a tím jsou nachos. Nachos byly v sendviči snad všudypřítomný. A byly vynikající. Dodávaly sendviči naprosto parádní křupnutí a chuťově byly hodně silný. Kukuřičný a pikantní. Opravdu fajn nachos. Klidně bych si jich koupil pytel a zvalil na posezení. Třeba s tou guacamole omáčkou.

No a to jsou všechny suroviny. Kuře, pikantní, suchý. Žlutá omáčka, prapodivná. Guacamole, fajn, chuť jemná, ale dobrá. Salát, klasika. Rajčata, moc se tam hodily. Nakládaná cibule, parádní super překvapení. Nachos, chuťově silný, jsou všude, parádně křupou. Rukola, nenalezena. Kopec nesourodých surovin. A dohromady to funguje. Funguje to geniálně. Je to jako hodit ozubený kolečka do záchoda, spláchnout a z odpadu vytáhnout hodinky. Jak může fungovat kyselá cibulka s nachos a guacamole omáčkou? S pikantním kuřetem? No prostě může. Twister Guacamole jsem zbaštil jedním dechem a každý sousto pro mě byla malá Mardi Gras. Oslava plná různorodých barev, vůní a chutí. Jak moc se Summer Zinger nepovedl, tak moc se Twister Guacamole povedl. Rozhodně doporučuju. Platil jsem 141 korun za menu s kaší, takže s hranolkama to bude nějakých 135 korun. Za takhle nabitou tortillu plnou zajímavých a dobrých surovin to určitě stojí.

PS: Nevím, jestli je to globálně lokální v celé ČR, ale k menu dávají půllitrovku Pepsi Max. Já sice umělým sladidlům nefandím, ale darovanýmu koni na zuby nehleď, takže proč ne. Chuťově špatná není. I když cukr je samozřejmě cukr... :)

pondělí 3. července 2017

Summer Zinger, KFC

California Summer

60 deka kuřecích prsou, 1 střední cibule nakrájená na céčka, 3-5 stroužků nakrájených na plátky, 10 deka anglické slaniny nakrájené na nudličky, jeden Hermelín na kostičky, kelímek sladké smetany, koření podle chuti, například grilovací a olej. Takhle si představuje Kalifornii kuchař Jenda a jeho sestra Tánička. Samozřejmě nesmí chybět spousta krásné oblohy. A jak vidí Kalifornii KFC? Avokádo, mango, citrón, nachos... a taky spoustu krásné oblohy. Jako první jsem si vybral na prubnutí Summer Zinger.


Na webu píšou jenom něco o citronové omáčce, rukole a rajčatech. Já přidám obalovaný kuřecí maso a jakousi prapodivnou pikantní omáčku. Tu rozebereme později. Hned na začátku tohodle sendviče mě zaujala jeho váha. Jeho muší váha. Buď se začaly projevovat léta trávený v posilovně nebo tenhle sendvič prostě nic neváží. A protože v posilovně jsem byl naposled šest let zpátky a všehovšudy pětkrát, obávám se, že chyba nebude u mě...


Po rozbalení jsem byl v lehčím šoku i z množství masa. Na můj vkus si tam vzadu hověl dost malej kousek. K tomu byl i tenkej. Ale to pořád nebylo to, co mě vrtalo hlavou. Něco chtělo na povrch. Něco špatnýho. Něco, co tam mělo zůstat, ale nemohlo. Zlý a špatný vzpomínky. Padající letadla, vybuchující zákopy, hořící tanky... A pak mi to došlo. Ta houska! To je ta houska, co se mě minule a několikrát předtím tak rozpadala a co mi zničila nejeden chuťovej zážitek. A hádejte co, ono se to stalo zase. My tlustí šprti víme, že dělit se dá do nekonečna. Minimálně v reálných číslech. A tahle houska je sakra reálná. Sama je živoucí důkaz nekonečnýho dělení. Kousnete a máte dvě půlky. Kousnete znova a z půlek máte další půlky, teď už čtvrtiny a tak dál a tak dál a najednou sbíráte suroviny z papírovýho sáčku. Za mořem se pro podobný výsledky ustálil pojem fail. Pro tuhle housku to celkem sedí.


Takže housku máme rozebranou. Nebo se spíš rozebrala sama. Prostě houska na prd. Chuťově i funkčně. Chutná jako nejlevnější houska ze supermarketu. K tomu byla studená a na okrajích oschlá. Trochu mi přišla jako stará. Už dlouho mě žádnej sendvič z KFC nezaujal a zrovna tahle houska na tom bude mít asi vliv největší. Snad si to někdo z vedení KFC přečte nebo uvědomí a zkusí s tím něco udělat. Ale jdeme dál. Třeba na rajčata. Měl jsem tam dva opravdu obří kousky. Tlustší než samotný maso. Jako rajčata moc nechutnaly, ale to se bohužel dá dneska očekávat. Rukola byla fajn. Tu mám rád. Bylo ji tam akorát. K tomu ledovej salát. Ten taky neurazil.


Trošku delší rozbor věnuju omáčkám. Jsou tam dvě. Citronová a pikantní. Obě jsou... takový nějaký divný. Citronová je opravdu citronová a taková hodně svěží. Od pohledu tam jsou nějaký černý kousky, možná pepř, ale chuťově je naprosto dominantní citrón. Trochu složitější je ta druhá omáčka. Konzistencí stejná jako kdysi ta sýrová. Ale spíš než sýrová je pikantní a taková nějaká nijaká. Možná trochu toho sýra tam jde zacítit. Do toho lehká pikantnost. No nuda. Ta citronová omáčka je celkem zajímavá s rukolou, ale jinak mi tam moc nesedí. Už vůbec ne ke kuřeti. Smysl té pikantní omáčky jsem pak nepobral vůbec. Pikantní už je to kuře, proč tam rvát ještě zrovna tuhle omáčku? Abych to zkrátil. Tenhle výtvor mi připomíná recept od kuchaře Jendy nahoře. Akorát on z těch šílených nesourodých surovin vytvořil jídlo, který se od pohledu dá alespoň sníst. KFC vzalo nesourodý suroviny a díky katastrofální housce se možná ani nenajíte.


Výsledek? Ucítíte citrón, pikantní kuře, sem tam rukolu a do toho supermarketovou housku. K sobě se to moc nehodí. Tohle se prostě nepovedlo. Proč je nahoře ta omáčka? Proč používají tuhle příšernou housku? Proč tam byl tak malej kousek kuřete? Moc otázek a za 149,- v menu bych čekal nějaký odpovědi. Nedostal jsem žádnou. Mimochodem tentokrát mi ani to samotný kuře moc nejelo. Přišlo mi hrozně suchý. Snad jediná povedená věc byla ta kombinace citrónu a rukoly. Ale to je za podobný peníze málo. Nedoporučuju.

PS: Máte jiný zkušenosti? Napište do komentářů. Celkem by mě zajímalo, jestli jsem jedinej, komu se ta houska pořád rozpadá nebo ne.

sobota 1. července 2017

Farmářský salát s kuřetem, UGO

Manželství se sexy ženskou má dvě nevýhody. Nemůžete tahat těžký věci v levé ruce nebo se vám zařízne snubák do kůže a celkem to bolí. A ta horší nevýhoda, zvýšená frekvence návštěv podniků se "zdravou" výživou. A tak to po několika letech návštěv všech těch vynikajících, amerických, nezdravých, tučných a jednoduše fantastických fast foodů muselo přijít. Frekvence se zvýšila z nuly na jeden Hertz. Byl jsem zatažen do Ugovi salaterie. Ale na webu a v reklamě mají fousatýho motorkáře, takže se mi nesmějte! Je to podnik pro drsný chlapy! Vybral jsem si Farmářský salát s kuřetem.


Podle jejich webu obsahuje kuře, grilovaný brambory a kukuřici, restovanou cibulku a smetanovo-jogurtovou zálivku se savora hořčicí a pažitkou. K tomu jsem tam našel ještě kus chleba a samozřejmě samotnej salát. První, co vás na tomhle jídle zaujme, je způsob jeho podání. Donesou vám to v míse, za kterou by se nemusela stydět kdejaká japonská automatická záchodová mušle. Je to tak. Ať si objednáte polívku, teplý jídlo nebo salát, vždycky vám to donesou v nádobě připomínající více čí méně exotický pisoár. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Mě osobně víc sedí plastovej tácek a papírová krabička na burger.


Další zajímavá věc je množství jídla. Na fotce to možná není tak vidět, ale tenhle pisoár byl celkem rozměrnej a plnej jídla, takže se opravdu nají i člověk, co má celkem hlad. Samozřejmě tak na dvě hodiny, pak hlad zase dostanete, ale jako lehčí oběd to určitě stačí. Jdeme na rozbor jednotlivých surovin. Začnu masem. Trochu teplý, hodně vysušený a jen zlehka dochucený kuřecí maso. Nečekal jsem víc, takže pohoda. Bylo to kuře a chutnalo to jako kuře. Jen dobu grilování by to chtělo vychytat. Brambory mě moc nezaujaly. Byly studený, hodně škrobnatý, rádoby grilovaný, ale chutnaly spíš jako vařený, no prostě takový divný. Asi se dopředu kdesi uvaří, pak zchladí a za pár dnů hodí na gril nebo jinou rozpálenou plochu. Nebo se ještě hůř komplet někde připraví, zchladí a pak jen šoupnou do mikrovlnky. Netuším. Ale rozhodně to není žádná hitparáda. Smažená cibulka to samo. Byla ledová, jak kdyby zrovna vytažená z ledničky. Nemusela být vyloženě horká, ale příště bych radši alespoň pokojovou teplotu. Chuťově byla v pohodě a byla to jedna z těch lepší složek salátu. Kukuřice to samo. Naprosto studená i když na ni byly známky grilu. Chuťově cajk. Kukuřici v téhleté formě já rád. Kus chleba byl... kus tmavýho chleba. Postarší, tvrdý okraje. Já si rád křupnu, starší spoluobčané si vylomí zub.


V burgrech je to hlavní maso a salát je tam jen kvůli barvě. Tady je to naopak. Jako v Austrálii na den opaků opačně. Takže salátu budu věnovat největší část recenze. Dokážu to? Nedokážu. Salát byl prostě salát. Takový ty zelený listy, občas červený listy a jiný listy. S listama. A dalšíma listama. Samotnej salát nebyl špatnej. Chlazenej, občas křupnul, byl nepochybně čerstvej. Bylo ho dost. I když samotnýho salátu se stejně nenajíte. Je to jako vypít trochu vody. Teda pokud nesníte celou hlávku. Jediný minus bylo to, že jsem tam našel i velkej kus košťálu. Kdyby dávali salát na váhu na porci, tak by mě to asi naštvalo, protože ten kus košťálu tvořil třicet procent váhy porce. Ale vzhledem k plné míse/pisoáru jídla se na váhu asi nehledí, takže cajk. No a k salátu tam je samozřejmě zálivka. Válí se hlavně dole v míse, takže si to nezapomeňte pořádně promíchat. A zálivku musím pochválit. Na webu píšou něco o smetanovo-jogurtové se savora hořčicí a pažitkou. Slovo savora zaměňte za slovo dijonská a můžu s webem souhlasit. Savora hořčice prý podle Googlu existuje, ale netřeba to řešit. Zálivka chutná jako klasickej dresink, do kterýho dáte dijonskou hořčici. Má to takovej ten hodně pikantní a kyselej říz. K salátu se hodí dokonale. A ke zbytku surovin vlastně taky. Snad jen kukuřici si v tom nemáchejte.  

Takže výsledek? Celkem to ušlo. Má to svoje minusy. Suchý kuře, studená smažená cibule, divný brambory... Ale jako celek to neurazí. To hlavní je salát se zálivkou a to mi chutnalo hodně. Kukuřici mám taky rád, cibule se tam hodila, na kuře v tomhle provedení jsem zvyklej z jídelny v práci, brambory jsem měl taky i horší. Není to až tak zlý. Burger to samozřejmě není a rozhodně je co zlepšovat, ale pokud se v Ugově salaterii zjevíte, tak tímhle salátem vyloženej krok vedle určitě neuděláte. Cena 125 korun odpovídá.

PS: Měl jsem tu možnost ochutnat i hráškovej krém a hráškový lusky na curry s rýží. Polívka byla v pohodě. Ale hráškový lusky na curry katastrofa. Mimochodem lusky tam chyběly úplně a o obarvené vodě kari kořením s divnou rýží ani nemluvě. Když už tam musíte, držte se salátu. Věřte mi.

pátek 23. června 2017

Blue Cheese Hot Dog, Eatmeat, Ostrava

Žer maso! Tak bych já přeložil název podniku Eatmeat. A já odpovídám ano! Ano budu! Vegani všech zemí, vyližte si... no třeba matcha pudink. Já si vybral Blue Cheese Hot Dog.


A takhle vypadá. Vypadá nádherně. Kam se hrabe luna cestující po nebeské klenbě za doprovodu tisícero hvězd při teplé jarní noci za vání svěžího větříku. Tenhle hot dog, to je poezie! Nádhera. Ale to pravý potěšení na vás čeká až po zakousnutí. Tak třeba ten párek. Ten párek! Tohle, dámy a pánové, je ten nejlepší párek, kterej sem kdy jedl. Podle lístku je to vepřový smíchaný s hovězím. Podle mě je to smíchaná radost se štěstím a vyuzená k dokonalosti. Jakmile do něj kousnete, tak po parádním křupnutí střívka na vás čeká silná masová nálož a silná uzená chuť. Kdyby všichni řezníci dělali takovýhle párky, svět by byl bez válek a Babiš bez práce.

A houska? Tak ta není o nic horší! Je naprosto stejně dokonalá. Krásně měkká, nadýchaná, lehká a přesto dokáže vydržet obrovskou nálož tekutin a zachovat si tvar a chuť. Chuť má silně sladkou, ale protože hlavní suroviny v tomhle hot dogu mají taky opravdu silný chutě, tak to nevadí a ke zbytku sedí. Svoji funkci bude plnit od začátku do konce a od toho samýho začátku do toho samýho konce si tuhle housku (rohlík?) budete užívat. Za to vám ručím.

Další naprosto dokonalou surovinou je omáčka. Doteďka mi tahle omáčka vrtá hlavou. Má hutnou a plnou chuť modrýho sýru. Jako infuze roquefortu přímo do chuťových pohárků. Přitom je omáčka řídká a hrozně lehká. Vůbec nepůsobí takovým tím těžkým majonézovým dojmem. Prostě lehoučká omáčka, která sebou nese opravdu silnou chuť a dostane se všude. Jak do ní mohli narvat tolik chutě? Záhada. Moc příjemná záhada.

Zbytek surovin už hrál spíš druhý housle. Třeba smažená cibulka. Té tam byla spousta a zase byla dotažená k dokonalosti. Nebyla vůbec mastná, takže v hot dogu dělala jen chuťovou vložku a kluznost nechala hlavně na omáčce. Parádní zpracování. Dole pod párkem byla rukola. Ta šla sem tam zacítit, ale většinou ji přebil párek s omáčkou. Každopádně chuťově se k omáčce hodí dokonale. Na webu ji tam nemají napsanou, tak snad tam nebyla náhodou, protože bych ji tam moc rád viděl i příště. Další surovinou je pažitka. Ta byla víc vidět než cítit. Asi o devadesát devět procent. Vidět šla krásně, ale v puse ji horko těžko postřehnete. No a to je vlastně všechno.

Zdálo se vám, že je v tomhle článku slovo dokonalost citovaný až moc často? No není divu. Tenhle hot dog prostě dokonalej je. Po pravdě jsem nikdy hot dogům moc na chuť nepřišel. Byla to pro mě spíš svačina ve formě párku v rohlíku na nádraží. Trochu víc se snažil Parky's, ale oproti Eatmeat to pořád byla jen parodie na pravej hot dog. Až díky Eatmeat jsem pochopil, co za mořem všichni na tomhle jídle mají. Parádní uzená chuť masa, to krásný křupnutí, silná omáčka, fantastická houska a vůbec celková kombinace všech chutí v Blue Cheese Hot Dogu mi otevřela oči. Začíná doba hot dogů! A já se na ni sakra těším.

Samozřejmě i všechno dobrý má svůj nejslabší článek. Tím je v tomhle případě poměr najedení ku ceně. Blue Cheese Hot Dog stojí 109 korun. To není moc a kvalitě zpracování surovin a celku naprosto odpovídá. Ale zrovna tenhle hot dog je i přes jeho velkou velikost celkem lehkej. Váží asi jako Big Mac. Čiže si naprosto dokonale pochutnáte, ale těžko se ho samotnýho najíte. Jako lehčí večeře možná. Ale pokud jste jeden z takových těch pořízků, co zbaští sedm knedlíků, na najedení byste potřebovali tyhle hot dogy minimálně dva. Nebo si přiobjednat pečený brambory, který tam taky mají.

Tak jako tak Blue Cheese Hot Dog stojí za každou korunu, kterou za něho dáte. Pokud máte rádi modrý sýry a pomyšlení na kombinaci párku s modrým sýrem se vám zamlouvá, Blue Cheese Hot Dog určitě zkuste. Nedokážu si představit, že byste odcházeli zklamaní. Jen si přiobjednejte brambory v případě, že máte velkej hlad. Mimochodem ty brambory jsou celkem fajn. Hranolky to sice nejsou, ale změna je život. Taky jsem ochutnal slaninovou majonézu. Ta mě popravdě až tak extra nezaujala. Už jen kvůli tomu, že chvíli před ní jsem měl v jiným podniku slaninovou majonézu naprosto perfektní. Ale špatná nebyla. Celkem se na ni těším v burgeru. Je to tak. Určitě si v Eatmeat ještě zajdu na burger. I když bude těžký odolat objednávce geniálního hot dogu...

středa 21. června 2017

Twister Orient, KFC

Orient menu

Dejte šanci okurkám! Ať žijí okurky! Okurka na hrad! Okurky mají taky duši! Za zelenější svět! ... Nějak takhle si představuju demonstraci na podporu téhle zeleniny před centrálama fast foodů. A stejně jako prezidenti a více či méněprezidenti těchhle úžasných nadnárodních korporací, i já jsem dal šanci téhle zelenině. Naposled u konkurence. A celkem chutnalo. Proto mi nedělalo ani ten nejmenší problém si objednat další tortillu si okurkama. A dobře jsem udělal. Tahle recenze je sice tak trochu s křížkem těsně před funusem (akce končí za cca týden), ale Orient Twister se nepochybně vrátí a hned se bude tahle recenze zase hodit.


Twister Orient podle webu obsahuje křupavé bites smíchané s čerstvou zeleninou - okurkou, salátem a jarní cibulkou, teriyaki omáčkou a praženými sezamovými semínky. Já bych to doplnil o majonézu, kterou jsem tam nečekal. Příště si pořádně prostuduju obrázek. Ale já rád majonézu, takže cajk.


Jakmile jsem se pohodlně usadil, začal jsem zkoumat obsah rudýho tácu. A na sendviči mě zaujaly dvě věci. První jeho velikost. Tohle byl opravdovej macek. Kdyby vlezl Ronald McDonald a Colonel Sanders do jedné sprchy, bude to Ronald, kdo se bude červenat až za ušima. Na váhu a na šířku je Twister Orient snad dvojnásobnej oproti McWrapu. Druhou věcí, co mě zaujala, byla nálepka s nápisem "sweet chilli". To ve mě hrklo. Já chci teriyaki, žádnou sweet chilli! Naštěstí tam byla teriyaki tak, jak měla být. Chvalme pobočku na Masarykově náměstí v Ostravě!


No koukejte na to. Není to macek? Je to macek! Napadá mě spousta sprostých vtipů, ale určitě jich znáte dost, tak to vynechám a začnu rozebírat suroviny. Začnu tortillou. Pořádně nacpanou, ogrilovanou, pšeničnou, macatou tortillou. Je dobrá. Trochu křupne, chutná po pšenici, nelepí! Ronald se zase červená. Mohla být tortilla lepší? Ne, nemohla. Po dalším kousnutí tam máme taky nějakej ten obsah. Moje druhý kousnutí bylo kuře s majonézou a okurkama. Zajímavá kombinace. A ono to bylo dobrý. Pikantní kuře, vodnatá okurka a majonéza. Fungovalo to. Taková salátová lehká kombinace s pikantním šmrncem. No proč ne.


Níž jsem narazil na teriyaki omáčku, sezamový semínka a jarní cibulku. Kuře s teriyaki? Ano prosím. Jarní cibulka s teriyaki? Ano prosím. Teryiaki s okurkama? Ano prosím. Teriyaki s teriyaki? Ano prosím. Já tuhle omáčku mám prostě rád. Zatím jsem ji chválil ve všech produktech od KFC, ve kterých jsem ji našel a pochválím ji i tady. Někomu přijde moc sladká, někomu moc ovocná, mě přijde boží. Jako kdyby Chuck Norris dělal ovocnáře v cukrovaru, vy ho urazili a on vám zmaloval ksicht. Taková je to bomba.


Tak si to shrňme. Máme tam spoustu parádního kuřete, hodně zeleniny a pořádně omáček. Kombinace chutí je taky výjimečná. Šmrnc tomu dává hlavně teriyaki omáčka. Další patronou v téhle náloži je jarní cibulka. Dodává sendviči další nečekanej rozměr. Okurky taky občas zacítíte, ale fungujou spíš jako osvěžovač než jako chuťová bomba. Salát je výplň a majonéza tomu všemu dodá klouzavej a tučnej rozměr. Po pravdě? Twister Orient jsem si užil od začátku až do konce. A od toho začátku až do toho konce jsem měl pořád co chutnat, co jíst, čím se nacpat. Dobře jsem se nacpal. Za 95,- samostatně a 135,- v menu je to jasná volba. Pokud vám u KFC chutná a nevadí vám ta jejich teriyaki omáčka, zkuste Twister Orient. Nebudete litovat. Já lituju jedinýho. Že jsem se ho tolik let vyhýbal kvůli okurkám...

Pepper Burger, Lužánka BeerBistro, Brno - rychlorecenze

Co mají společnýho burgery a Brno? Tuhle rychlorecenzi!

Kousek bokem od centra Brna se nachází sklípek a ve sklípku celkem fajn hospůdka. A mají burgery a pizzu. Jo to by šlo. Vybral jsem si Pepper Burger.


A takhle vypadá. Hezky vypadá. 170 gramů hovězího masa, ementál, smažená vídeňská cibule, slanina, pepřová majonéza, salát, okurka, rajče, bulka. Houska... jedním slovem vynikající. Držela tvar do konce, nebyla sladká a celkově moc dobrá. Tuhle housku musím pochválit a patří k těm nejlepším burger houskám, co jsem měl tu možnost ochutnat. Opravdu.

Pepřová majonéza. Super. Skoro určitě domácí a prostě super. Hustá akorát, lehce nakyslá, hodně pepřová. Jó byla fajn.

Maso nebylo medium, ale nebylo vyloženě zabitý. Šťáva v něm zůstala. Bohužel se zde stal monolit úrazu. Maso bylo přesolený. Prvních pár kousnutí vám to nevadí, ale ke konci začnete cítit vaše skomírající ledviny. Kuchaři ujela ruka, škoda. Další nemilou věcí byly černý zbytky z grilu na mase. Nebylo to žádný peklo, jako v East Village Baru na druhé straně města, ale trochu víc dbát o gril by na škodu rozhodně nebylo.

Slanina byla dobrá.

Smažená cibule byla dobrá. I když nekřupala, jak by vídeňská měla.

Zeleniny byl kopec a byla dobrá. No možná ty kyselý okurky byly trochu slabší, tuplem na jižní Moravu, ale jinak fajn.

Ementál? Ale jo, byl tam.


Celkově jde cítit hlavně omáčka, maso, slanina, cibule, zelenina, prostě všechno. A pak se dostaví sůl. Ale i tak byl pro mě tenhle burger příjemný překvapení. Většinou od podobných podniků moc nečekám, ale hlad je hlad. No tady jsem si, až na přesolený maso, celkem pochutnal. Kdyby kuchař vyčistil gril a neměl v kuchyni solnej sloup, tak je tenhle burger dost vysoko nad průměrem. Vynikající houska a luxusní omáčky svědčí o velkým potenciálu. Určitě zkuste a pokud půjdu okolo, rád vyzkouším znova. Cena 135,- bez hranolek.

A pokud nemáte chuť na burger nebo se bojíte solných nočních můr, dejte si pizzu. Tu jsem tam měl možnost taky ochutnat a musím ji pochválit. Pořádná nálož proscuitta a parmazánu na Fresh pizze potěší a po pravdě v Ostravě neznám pizzerii, kde by vám tak parádně naložili. Spíš se většinou snaží drahý suroviny šetřit, no v Lužánce ne. Palec nahoru. Taky jsem koštoval hranolky. Klasika Makro, žádnej odvar. A slaninovou majonézu. Ta už odvar byla. McDonald's měl sice tuhle lepší, ale i tak to byla špica. Dokonce s kouskama slaniny. Mňam. Pivo taky dobrý. Sem se prostě jít bát nemusíte. Konec rychlorecenze.

čtvrtek 8. června 2017

Tzatziky McWrap, McDonald's

Saláti se konečně dočkali

Kopr. Kopr kopr kopr. Kopr může za všechno zlo na Zemi. Nebylo to zakázané jablko, jehož utrhnutí vyhnalo Adama a Evu z ráje. Byla to snítka kopru! Co bylo v Pandořině skříňce? Nemoci, bída, zlo, hoře, strádání, závist, pohromy, neštěstí, spory, vády a války? Ne. Něco mnohem horšího. Snítka kopru! A ani se neptejte, čím byl napěchovanej Trojskej kůň. Je to tak. Zatímco si kopr vymýšlí fake news a snaží se o destabilizaci západního světa, někteří ho pořád špatně pochopili a přidávají do tzatziki (ne tzatziky, bod dolů pro McDonald's). Přitom by si kopr zasloužil úplně jinou péči. Vytrhat, hodit na hromadu, spálit, vykopat zeminu, rozpustit v kyselině, kyselinu naložit do sudu a vystřelit do Slunce. Možná vám to už došlo. Nemám rád kopr. Opravdu nemám. Je to snad jediná věc, po které se mě vždycky zvedne kufr. A to mám rád šneky, veškerý mořský potvory a za mlada sem jedl hlínu a papír...

A proč že to teda vůbec recenzuju Tzatziky McWrap? Inu, byla tu jistá šance, že v tzatziki od McDonald's kopr nebude. Málokdo ví, že samotní Řekové kopr do tzatziki dávají zřídkakdy. Spíš tam hodí mátu nebo tak. Minimálně z mých řeckých zkušeností. No ale vysvětlujte to zbytku světa. Naštěstí se našel věrný čtenář/informátor/kaskadér a pustil se do něj přede mnou. A podle něj tam kopr nebyl. Byl? Nebyl? Chutnalo mi? Jste napnutí? Nervozitou poklepáváte prstem na sklíčko displeje, klávesnici nebo okolosedící domácí zvíře? Tak čtěte dál.


Ha! Nebudu vás napínat. Kopr tam přítomen nebyl, případně nešel vůbec, ale vůbec cítit. Ale od začátku. Tzatziky McWrap obsahuje tortillu, hovězí maso, salát, červenou cibuli, salátový okurky, feta sýr, a tzatziki omáčku. Ano tzatziki. V materiálech od McDonald's, co mají kuchtíci v kuchyni nad sebou, je Tzatziki McWrap a tzatziki omáčka. Ale ve všech oficiálních dokumentech, webu, Facebooku a tak dál je to Tzatziky. Ne, že by na tom záleželo, ale trocha škodolibé radosti ještě nikoho nezabila.


Ač se to podle fotky může nezdát, tenhle wrap byl opravdovej macek. Už když jsem ho dostával z jejich celkem fajn praktickýho obalu (to se musí nechat), tak jsem cítil tu váhu. A že to byla těžká váha. Beze srandy byl snad dvakrát těžší, než byl můj Krevetovej McWrap, kterej jsem měl asi týden zpátky. Takže pohled do lehce prázdnýho začátku nebyl tak tristní, protože jsem věděl, že mě čeká nabitej střed a natřískanej konec. A taky že jo. No po kousnutí do toho začátku jsem ale moc nadšenej nebyl. Tortilla od McDonald's nepatří mezi to nejlepší, co mexičtí obchodníci s pšeničnými výrobky zrovna nabízí. A možná by i patřila. Ale pokaždé ji dostanu studenou a lepivou. Jak žvýkat sloní ucho. Jen to o něco líp chutná. Naštěstí všechny další kousnutí jsou jen a jen lepší.

Hned po tortille jsem měl tu čest ochutnat maso. To mě taky moc nenadchlo. Dost vysušený, taky nějak záhadně studený (za to určitě může zrádná salátová okurka) a nebylo snad vůbec okořeněný. Nabízelo jen lehounkou chuť kravičky. Vyloženě špatný nebylo, ale do hitparády hovězích produktů by se neprobojovalo. Pak jsem měl tu čest ochutnat salátovou okurku. Salátový okurky v sendvičích nemají podle mě co dělat. Ty patří do salátu nebo do popelnice. No ale čím jsem starší, tím víc beru spoustu potravin na milost a i na ty salátový okurky jsem si zvykl. Mají celkem svěží a zajímavou chuť. Samotný. Ve wrapu se celkem ztrácí. Snad jen tu svěžest tam přidávají.


Klasickýho salátu tam byla spousta. Kde byla trocha místa, tam byl salát. A vzhledem k tomu, že jde o letní wrap, tak to chválím a pochvaluji. A po třech kousnutích jsem se konečně dostal i na ty zajímavější suroviny. Třeba feta sýr. Ten byl super. Ale opravdu super. Spousta lidí v kotlině české baští ve velkým balkánský sýr (náhražka fety) a baví je ta slaná, přeslaná chuť a neurčitá pevná hmota. Ve skutečnosti je ale feta kombinace sýra ovčího a kozího a jakožto složenina těchto sýrů některým lidem trochu smrdí. K tomu je hrudkovitá a v puse mazlavá. Tak nějak má vypadat feta. A McDonald's to trefil dokonale. Těžko říct, z žláz jakýho zvířete pochází tenhle sýr, ale jakousi "uleželou", lehce navinulou chutí a konzistencí bych to minimálně na tu ovci tipl. U mě trefa do černýho. I když je mi jasný, že se najdou lidi, kterým sýr přijde hodně výraznej. A jakmile máte tenhle sýr v puse, tak slovo výrazný opravdu nabude svýho významu.

A konečně jsem u tzatziki omáčky. Té prostě nemám co vytknout. Řidší jogurtová konzistence zajistí, že se omáčka dostane všude. Není v ní cítit kopr. Svěží chuť, lehce do česneku, se hodí k naprosto všem surovinám. Není v ní cítit kopr. Její čistě bílá barva se přímo hodí k zelené v sendviči a celá ta zeleno-bílá kombinace přímo vybízí k chuti a k pocitu, že baštíte zdravě. Není v ní cítit kopr. A samozřejmě to hlavní. Není v ní cítit kopr. A málem bych zapomněl na cibuli! A to by absolutně nevadilo, protože cibule tam vidět je, ale cítit ne. Asi tak.


Takže si to shrňme. Maso, zelenina, omáčka, sýr... Ač některý jednotlivý suroviny byly slabší (maso, cibule, okurky, tortilla), tak všechno tohle dohromady prostě funguje. Kombinace masa s omáčkou je bomba, se zeleninou ještě bombastičtější a když se tam přidá silná chuť sýru, tak je to taková bomba, že bych to radši nevozil přes hranice. Prostě moc příjemný překvapení a ač Krevetovej McWrap mám hodně rád, tak při příští návštěvě zlatých oblouků budu zase volit Tzatziky McWrap. Cena 90,- samostatně a 130,- v McMenu naprosto odpovídá. Jdete do něj. Pokud se vám nepříčí kozí sýry, nebudete zklamaní.

sobota 3. června 2017

Chef Burger, Mama's Hot - Dogs, Burgers & Fries, Ostrava

Konečně nadešel čas na výpravu do některýho z nových ostravských amerických napajedel s pestrou nabídkou burgerů. Vlna zdravých a až moc zelených bister odpadnula. Po nedávným krachu jednoho bezlepkovýho bistra se v centru vyrojily dva podniky na americkou kuchyni s jasným zaměřením na maso. A jeden z nich má ty koule otevřít i v normální čas, kdy pracující lidi mají hlad, čas a peníze na utrácení za jídlo a sice o víkendu. Pražáci, Brňáci, Plzeňáci, Olomoučáci, Šumperáci, Zábřežáci a možná dokonce i Přerováci asi kulí oči. Ostraváci bydlící v centru ví. Tady je prostě nepsaný pravidlo místních podnikatelů mít o víkendu komplet zavřeno a svoje služby nabízet lidem s penězma na utrácení jen v době, kdy trčí v práci a ty peníze vydělávají. Ale za všechno špatný může Nová Karolina... :) Všechna čest výjimkám, kde se dá dobře najíst i v sobotu. A Mama's k nim patří, takže to byla jasná volba! Pokud zdejší burgerscénu trochu sledujete, tak víte, že Mama's (celým názvem to psát nebudu, protože by mě upadly ruce, snad si to nespletete s restaurací Mama's za Stodolní...) začínali jako foodtruck na Porubě u Tesca, aby pak o pár měsíců (let?) později nahradili v luxusní ulici Na Hradbách jednu z nejvíc rádobyluxusních restaurací, kterou podle drbů položila drzá obsluha. A pak že kapitalismus nefunguje. :)


A to je on! Chef burger od Mama's. Vybral jsem si Chef burger, protože jsem měl chuť na něco trochu netradičního. No posuďte sami: "180 gramů masa, karamelizovaná řepa, ementál, chorizo, křenový dip, medovo hořčicová mayo a rukola". To zní moc fajn. Objednat si můžete buď normální verzi nebo mini verzi. Taky burger na salátku. Taky si ho můžete koupit v menu (podle lístku jediná volba) nebo samostatně, což se dozvíte jen podle tabule v podniku. Obecně ta nabídka je celkem dost nepřehledná, kdy musíte sledovat každej kout v podniku a pečlivě studovat nepřehledný menu, abyste zjistili, co a jak si vlastně můžete dát. Za mě by to chtělo sjednotit a zjednodušit. Ale možná jsem už jenom moc starej. Tenhle kousek stojí samostatně 175 korun a v menu s hranolkama a coleslawem by vyšel na 209 korun. Jestli za ty peníze stojí se dozvíte kousek dole. Ale pěkně od začátku.

První věc, co vás na burgeru zaujme, je jeho velikost. Je to celkem macek. A ne jen houska, ale i masa byla pořádná porce. Bez váhání bych těm 180-ti gramům věřil. Samozřejmě se pořád najdou lidi, kterým to nebude stačit a radši si zajdou na 1+1 akci giga burgerů v Jack's burger baru, kde dostanou obří porci vysušenýho masa, ale hlavně za levno! To nás ostatní 180 gramů masa pěkně na medium potěší mnohem víc. Ano je to tak. Maso bylo medium. I když né tak úplně medium, jak bych já rád medium. Bylo uprostřed růžový? Bylo. Ale mohlo být ještě o chlup víc. Já měl maso těsně nad medium a moje spolustolovnice zase těsně pod medium. Kuchař si asi pořád zvyká na nový nádobíčko. Až to vyladí, bude to naprostá bomba. Ale i tak se to dalo ještě nazvat slovem medium a šťavnatý maso bylo zajištěno. A maso to bylo opravdu dobrý, plně hovězí. Dneska se dá už koupit hovězí maso, který jako kráva už ani nechutná. Něco jako kuřecí. To už taky většina lidí ani neví, jak že to má vlastně to kuře chutnat. Každopádně Mama's berou opravdu parádní hovězí, z kterýho ty vzpomínky na veselej život masnýho skotu přímo čiší a je radost ho baštit. Žádný zvíře připravovaný v tomhle podniku nepadlo nadarmo. Měl bych výtku jedinou a sice dochucení. Chválím použití jen soli a možná pepře, ale já bych si ho přisolil klidně ještě o chlup víc. Ale tohle už je čistě na každým člověku a rozhodně je lepší míň slaný, kdy si ho můžu sám dosolit než víc slaný, kdy je člověk nahranej (zdravím do Jeseníku). A taky tu sůl mohl zadupávat sladkej vrch.


Tím jsem se nenápadně dostal ke zbytku burgeru. Karamelizovaná řepa. Po řepě už ani moc nechutná. Ucítíte hlavně cukr. Trochu škoda, protože řepu mám moc rád. Samozřejmě v karamelizované uprávě se sladkost očekává, takže za mě fajn. I tak by ale víc řepy a míň cukru věci neuškodil. Sýr ementál. Ten funguje spíš na oko než na chuť, protože chuť krávy a sladké řepy neustojí a zmizí rychleji než dort u Haliny doma. Chorizo. Chorizo musím pochválit. Nevím, kde ho berou, ale snad ho tam budou brát pořád. Tohle chorizo má opravdu pikantní šmrnc a opravdu silnou prasečí chuť. Kdyby nastal konec světa, Cajthamlová se dostala do parlamentu a protlačila zákaz slaniny, chorizo od Mama's by byla jediná myslitelná náhrada. Tak mi chutnalo. A chuťově se prosadilo a nutno podotknout, že burgeru dávalo opravdu zajímavej šmrnc. Kráva, sladká řepa, chorizo... A to pořád není všechno!

Celkem zajímavou roli hrajou i omáčky. Teda spíš omáčka. A vlastně roli bohužel spíš vedlejší. Ale pořád důležitou. No takhle. Omáčky tam jsou dvě. Medovo hořčicová mayo a křenový dip. Medovo hořčicová mayo burgeru nedává nic, snad jen trochu víc cukru. Chuťově se neprosadila. Schoulila se do chuťovýho rohu, trucovala a občas jen okolo sebe hodila cukrem. Trochu jinak už to bylo s důrazným křenovým dipem. Ten je super. Pořádnej protiklad sladké řepě. To byl samozřejmě záměr, kterej by býval vyšel na jedničku. Dip opravdu chutná po křenu a má celkem koule. Ale bylo ho málo. Málo dipu na spoustu cukru. Škoda. Já bych tam toho dipu vrazil klidně dvakrát tolik.

No a pak je tam rukola. Občas ji ucítíte, občas ne, je to zelený a vypadá to dobře. Určitě fajn výběr zelenýho. A co houska? K té jsem výhrady nenašel. Držela tvar, není chuťově nějak extra výrazná, takže cajk. Jen mi její spodní patro sežralo většinu dipu. Možná by chtěla příště o něco víc opíct nebo tak. Nebo dát víc dipu. Ale tam už jsme byli. Celkově teda houska super. Nepochybně domácí nebo z dobrýho zdroje. Na tom bych nic neměnil.

Zpátky k jádru pudla. Stojí tenhle burger za 175 korun, případně za ještě víc v menu? Stojí. Určitě. Dostanete nevšední burger, kde prim hraje kravský maso doprovázený sladkým vrchem, zajímavým šmrncem od choriza a když máte štěstí, občas i křenovým dipem, kterej ten chuťovej velekolotoč uzavře. Ale musíte mít rádi sladký jídla. Tenhle burger opravdu obsahuje spoustu fruktóz a sacharóz a je třeba se na to připravit. Pokud máte rádi spíš slaný, dejte přednost jinýmu kousku. Bát se nemusíte. Co jsem viděl okolo sebe zbytek, všechno vypadá super.

A něco z toho okolo jsem i ochutnal. Třeba hranolky. Ty mají opravdu boží. Domácí a hlavně křupavý! Dneska se o hranolky snaží spousta podniků a většinou to končí spíš pečeným nebo vařeným bramborem ve tvaru hranolu se spoustou oleje. V Mama's hranolky umí a jsou dobrý. Po pravdě by si tam mohli zajít i kluci z Faency Fries, protože ti taky té ideální křupavosti zdaleka nedosahují. Pak jsem měl možnost ochutnat coleslaw. Ten byl fajn, rozhodně neurazil. A pro zajímavost jedna extra fotka. Takhle vypadá Mama's Signature Burger v mini verzi:


Tam vidíte to maso něco pod medium (na rozdíl od mýho masa nad medium nahoře).

Celkovej dojem z Mama's? Určitě super. Rád si tam občas zajdu. Zjevně ještě pořád ladí otevírací dobu. Na FB měli jinou, než když jsem jim volal a dělal rezervaci. Otevřená sobota je super. Momentálně mají ale až od tří odpoledne. Já bych uvítal i otevřeno přes obědy. V centru bydlí spousta lidí a spousta z nich je líná jako já a chodí se naobědvat do restaurací, aby si mohli doma pořádně přispat. Mít i jinou možnost mimo Hanoje a českých hospod jako je U Rady nebo Radegastovna by bylo super. A ano, dívám se i na vás Hogo Fogo, Eatmeat a podobně... ;)

pondělí 29. května 2017

Křupavé Bites Sweet Chilli, KFC

Orient menu

Kentucky Fried Recycling pokračuje a po úspěšně zrecyklované akci se Zingerama tu máme další recyklát a sice křupavý kuřecí kousky Orient. Recykláty halt frčí a i když každý malý dítě ví, že patří do popelnice, prostě je pořád a pořád máme na očích. No zrovna u Orient menu mi to ale až tak nevadí. Pokud jste četli moji starou recenzi na původní Křupavý kousky Orient (teriyaki omáčka), tak víte, že jsem to označil za jeden z těch nejpovedenějších kousků u KFC. A za tím si pořád stojím. Proto bylo dost těžký si momentálně objednat i něco jinýho. Ale zadařilo se a recenze na Bites se Sweet Chilli omáčkou je tady!


Asi nikoho překvapením ze sesle nevystřelí složení tohodle výrobku. Kuřecí kousky, omáčka a sémě sezamu. A popravdě asi nikoho z té stejné sesle nevystřelí ani celková chuť jako taková.


Co vás možná dostane je samotný množství kousků. Teda pokud si zajdete do oblíbenýho podniku, kde víte, že to nešidí. V Ostravě třeba Masarykovo náměstí. Tam jsem snad ještě nebyl nespokojenej. V ač ne obří krabičce se ukrývala porce pro parádní oběd. Tady si ale dovolím upozornit na přímo nášlapnou minu, kterou na vás KFC nastražilo. A sice v podobě rýže. Buď si můžete dát kousky s rýží a dostanete smutných pár malých kousků kuřete na kopě ještě smutnější rýže nebo si můžete trochu připlatit a dostanete tu stejnou krabičku, ale plnou masa. A teď babo raď... Co si vybrat... Co si jen... Víte, kam tím mířím. Rýži nebrat. Na to máte asijský bistra.


Samotný maso nejspíš nemá moc cenu popisovat. Bites jsou kousky kuřecího masa (nejspíš stehenního) obalenýho v parádním pikantním obalu. Co se pikantnosti týče, není to samozřejmě žádný hardcore metal super brutal chilli, ale je to spíš takový pikantní pohlazení. Pro nejmenší aspiranty na kornatění cév a obezitu třetího stupně to asi není, ale dospělýmu člověku to vyloženě pálivý opravdu nepřijde. A to už vůbec nemluvím o omáčce. Omáčka je spíš sladká než pikantní. A to tak sladká, že když se mi dostala na ruce během otevírání krabičky, tak z nich nešla sundat ani obyčejnou vodou. Zapalte cukrovar, zabavte hasiče veselými historkami z natáčení a jakmile cukrovar pěkně pomalu dohoří, zajděte ochutnat výsledek. Do toho si představte náznak ovocnosti a někde z protějšího paneláku mávající zesláblou a starou chilli papriku. Zhruba tak ta omáčka chutná.


Neberte mě špatně. Ta omáčka je dobrá. Jen je to ale taková ta sladká omáčka, kterou koupíte v každým vesnickým krámu. Vaši rodiče/prarodiče/žena/pes ji mají určitě v ledničce. Žádnej odvar se nekoná a ač jsem to čekal, stejně mě to zklamalo. Ono prostě vedle té parádní teriyaki omáčky má možnost máloco vyniknout.

Celková chuť taky nic extra. Rádoby pálivá omáčka sladká jak cukrovka ve spreji se k parádnímu křupavýmu a pikantnímu kuřeti prostě až tolik nehodí a sezamový semeno tam je pak zbytečný jak výtisk Ústavy na Hradě. Koupit, nekoupit? Nekoupit. Teda koupit, ale zvolit teriyaki omáčku. Ta vás vystřelí do stratosféry. Cena 169,- v menu odpovídá množství a kvalitě.

pondělí 8. května 2017

Rufus Teague - Apple Mash

Aby to tu nebyl jen samej burger, je třeba občas napsat recenzi i na nějakou tu blbost jako je omáčka. Jdeme na to.


Rufus Teague, nejspíš už dávno mrtvej týpek z Kansasu, vyrábí pár opravdu zajímavých omáček. Já jich pár ochutnal a ke koupi si vybral tu, která mě přišla opravdu zvláštní a sice Apple Mash. Jde o barbecue omáčku založenou na jablkách. To byste z názvu určitě neuhodli... A čím mě zaujala? Kromě parádního tvaru lahve i složením, který je opravdu super a nenajdete tam žádný chemický zmetky. To je dneska moc příjemný překvapení a u omáček z USA obzvláště.


A chuť? Tak ta je famózní. Opravdu silně ovocná chuť podporovaná worcestrem a tak zvláštně silně pikantní. Ale ne silně jako hodně pikantní. Ale silně jako obhrouble a vulgárně, přitom nevtíravě. Pikantnost za chvíli zmizí a zase cítíte ovoce. A pak jemná pálivost na jazyku. Po ochutnání omáčky vás čeká facka ovocnosti zleva, facka pikantnosti zprava a pak polibek snoubených chutí. Mezitím zacítíte i ty ančovičky. Prostě lahoda. Rufus Teague byl borec a nepochybně dodával omáčky předkům Chucka Norrise. Takovej to musel být kádr.


A co konzistence? Tak ta je taky perfektní. Spíš hustá ovocná kaše než tekutá omáčka na talíři určitě potěší a zůstane tam, kam ji kydnete. Že jsem až moc nadšenej? No i tahle omáčka má svoje mínus. Její opravdu silná a neobvyklá chuť ji předurčuje na jediný použití a to ke grilovanýmu masu. Což o to, na to byla nejspíš stvořená. Ale já patřím k lidem, kteří by si barbecue omáčku lili nejradši na všechno. A třeba k párkům si tuhle omáčku dát opravdu nemůžete. Chuť párku by přejela jak tank mopeda. Do burgeru se taky moc použít nedá, protože by převzala kontrolu nad celkovou chutí. Ale k samotnýmu masu nebo jen tak je prostě boží. A s takovým složením? Oba palce nahoru.

Koupit můžete třeba zde. Za ty prachy určitě stojí. Pokud vám nevadí silný ovocný a pikantní chutě.

Ultimate Burger Classic, Arrows, Ostrava

Arrows potřetí. Pro čtenáře s nepravidelnou periodou čtení blogu připomenu návštěvu první i druhou. První návštěva Black Jalapeno Burger. Stará a suchá houska s domrtva upečeným masem. Zbytek ušel. Tehdá možná ostravský průměr, dneska by ani tu nenadchl. Druhá návštěva byl okus jejich Cheese Hot Dogu. Půl kila pepře v párku a přemíra chilli v omáčce zabily zbytek chutí a to původně pálit neměl vůbec. Zklamání. Ale pak začali rozdávat trička za deset nálepek (nálepka za burger) a co bych to byl za kamaráda, kdybych jednomu z nich nepomohl ke kýženýmu tričku. Takže ve jménu honby za nálepkou jsem ochutnal jejich Ultimate Burger Classic a tajně doufal, že se kuchařovi konečně zadaří. Zadařilo?


"Hovězí placka v domácí housce, potřené domácím kečupem a hořčicí, křupavou slaninou, rajčaty, nakládaným okurkem, karamelizovanou cibulí, ledovým salátem a roztaveným sýrem čedar." Tohle říká lístek. Kombinace kečupu a hořčice nikoho ze židle asi nikdy nevystřelila, ale klasika je klasika a raz za čas trochu klasiky neuškodí. Tak jdeme na to. Minule jsem hodně nadával na starou a suchou housku. Tentokrát byla houska celkem fajn. Nepochybně domácí, v rámci možností čerstvá, chuťově dobrá a celou dobu držela tvar. Takže housce asi nemám co vytknout.

Zelenina byla čerstvá a dobrá. Na můj vkus ji tam bylo ale zbytečně moc. Na fotce to moc nejde vidět, ale měl jsem tam asi čtyři tlustý plátky rajčat a ještě víc kyselých okurek nasekaných na hranoly. Trochu nešťastná volba stylu sekání okurek do burgeru. Pak vám to na nich všechno jezdí sem a tam jak drezína na kolejích. Ty proto musely z větší části ven, aby se burger dal vůbec sníst rukama. Mých asi sedm okolosedících jedlo burger příborem, takže ti podobnej problém nepociťovali. No já bych rád uvítal, aby se burger dal sníst tak, jak ho jedí tlustí a upocení fanoušci americké kuchyně. Ale zpět k důležitým věcem. Slanina! Slanina byla super. Nemám ji co vytknout. Sýr byl fajn. Rozpečenej byl, cheddar to byl, prostě fajn. Dál bych se rád podrobněji mrknul na omáčky. Hořčice byla dobrá. Pořádná plnotučná hořčice. To já rád, mňam.


U kečupu bych se pozastavil trochu víc. Minule jsem komentoval jejich "domácí" kečup slovy, že domácí podle mě není a pokud jo, tak chutná stejně jako z obchodu a nemá cenu se s ním dělat. A to samý platí i nyní. Pořád je to naprosto obyčejný, ač dobrý, kečup. Úplně stejnej si můžete koupit v nejbližším Albertu a pokud je domácí, tak je to naprosto zbytečná práce. Každopádně v kombinaci s hořčicí dodal burgeru opravdu klasickej nádech.

Málem bych zapomněl na karamelizovanou cibulku. Ta mě moc nenadchla. Měl jsem ji v lepším provedení. Ale ani neurazila. V burgeru ji přebila chuť masa a hořčice. A jsme nenásilně u masa. Minule bylo maso upečený do posmrtna. Tentokrát to nebylo tak strašný, ale pořád to nebylo medium. Sem tam se našel růžovějící se kousek, ale většinou to byla šedivá šeď. Celkově v něm ale zůstala i nějaká ta šťáva, takže placka byla jedlá a klouzala do krku. Rozhodně lepší než minule. I když podivný ochucení hořčičným semínkem nebo čím zůstalo. A největší minus je samotná kvalita masa. Takhle nějak chutná podomácku uplácaná placka z masa ve slevě. Rozhodně to nebude mladej býček nebo kráva s láskou krmená a s citem nelegálně zabitá kdesi na farmě. A pokud jo, pak se stala v kuchyni další vražda. Celkovou chuť burgeru tak zajišťuje chuť masa a hořčice. Sem tam slanina a okurka a trocha kečupu. Celou dobu jedení se ale nezbavíte dojmu, že je to prostě šíleně všední.

Ultimate Burger Classic? Burger ano. Classic ano. Ultimate? Rozhodně ne. Houska dobrá, maso ušlo, zbytek fajn... Ultimate Burger Classic neurazí, ale ani nijak nenadchne. Jedná se o lehce nadprůměrnej kousek, kterej vám bude chutnat, ale vracet s láskou se asi nebudete. A pokud máte v Ostravě svoji oblíbenou burgrárnu, kde dělají maso medium a po jeho chuti se můžete utlouct, do Arrows kvůli burgeru jezdit cenu nemá.

Ledaže byste byli milovníci Coleslawu, ten tu mají opravdu vynikající. Domácí hranolky pak byly těžce pod čarou. Mastný hranoly, konzistencí spíš vařený než smažený. Brrr. Dále jsem pak ochutnal jejich pikantní kyselý okurky, obalený v pikantním těstíčku a osmažený. Ty byly rozhodně zajímavý, ale cibulový kroužky doporučuju víc. A ještě jsem měl to štěstí v neštěstí ochutnat jejich domácí barbecue omáčkou s Kentucky Whiskey. Ta byla katastrofální. Nakrájený rajčata na kostičky smíchaný s čímsi. Konzistence voda s kousky rajčat, chuť taky skoro jen rajčata... Uf. No alespoň na rozdíl od kečupu člověk nemusí pochybovat, zda byla omáčka opravdu domácí. Tohle by se v obchodě prodávat nedalo.

Co víc dodat. Arrows poprvé nenadchli, podruhé zklamali a potřetí jsem se najedl, ale burgery halt mají jinde i lepší. Na druhou stranu jinde se asi nepodíváte na zápas v baseballu a nebudete u toho pít tankovou plzeň z kelímku. Takže návštěva to nejspíš nebyla poslední...

PS: Cena burgeru s hranolkama a coleslawem je 189 korun. Odpovídá, řekl bych.

sobota 29. dubna 2017

7 Up Cherry a Dr Pepper Ten

Dva komentáře za noc k článku o limonádách? Už to tu je pomalu jak v diskuzi na novinkách. Asi máte málo blbých a zbytečných článků. Inu já vám naložím další. Další recenze na přespolní limonády je tady!


Tentokrát jsem zvolil dvě a sice 7 Up Cherry a Dr Pepper Ten. Na Dr Peppera se snad nedá netěšit, ale když jsem zjistil, že to Ten značí počet kalorií, nadšení lehce opadlo. O to víc jsem začal být zvědavej na 7 Up Cherry. 7 Up patří mezi moje oblíbence a mám ho o chlup radši než Sprite. A mnohem radši než Fantu, Mirindu, Coca-Colu a podobně. Jdeme na to.



Dr Pepper, to nejlepší, co tekutej cukr nabízí, se dal na odtučňovací kůru a přišel s Dr Pepperem Ten. Deset kalorií není moc. To je jako pět Tic Taců. Takže vlastně sakra málo. O to víc překvapí opravdu sladká chuť, hodně podobná klasice. Záměrně píšu podobná a ne shodná. Klasický Dr Pepper má malinko i kyselinku. Dr Pepper Ten jde cítit jen po sladkým a třešních. Chuť to není špatná. Ale něco tomu chybí. Taková ta kulatost a vyváženost. Prostě to není ono. Je to fajn, ale být vedle sebe klasický Dr Pepper a Dr Pepper Ten, klasika je jasná volba. Už kvůli hezčí plechovce. Taky nápis "Partially Produced with Genetic Engineering" na plechovce limonády moc důvěry nepřidá.



7 Up Cherry nebo spíš 7 Up With a Cherry on Top, tak zní celej název. Takže by to měl být klasickej 7 Up s trochou třešní navrch. Mimochodem made in GB, takže bez genetických inženýrů. No důležitá je chuť. A ta se tady moc nepředvedla. Chutná to jako kostka cukru obalená cukrem s cukrem a položená do cukernýho nasycenýho roztoku. Hned jak se vám podaří rozlepit rty, tak začnete uvažovat nad chutěma a horko těžko budete něco identifikovat. Malou chvilku ucítíte ty třešně, ale pak je zase ubije cukr. Tohle se moc nepovedlo. Nekupovat, o nic nepřijdete. Leda tak o cukrovku.

A to jsou všechny pochybný plechovky, co jsem vytáhnul zezadu šuplete v ledničce, kde se úspěšně schovávaly za zeleninou. Dlouho trvalo, než jsem si jich všiml. To byl taky nápad, dávat něco do šuplíku na zeleninu...

pátek 28. dubna 2017

Cherry Tango, Pepsi Wild Cherry a Pepsi Cherry Vanilla

Šest let zpátky jsem napsal recenze na pár limonád. Nikoho nezajímaly a nikdo je nečetl. On tehdá můj blog četla tak maximálně moje manželka, jeden slovenskej fanoušek a sem tam nějakej chudák, kterej se na webu nudil a bloudil, až zabloudil. Rád bych navázal na tuhle tradici a napsal další článek, kterej nebude absolutně nikoho zajímat a nikdo ho nebude chtít číst. Tady ho máte. Recenze na nějakou tu limonádu.


Tady je máte. Tři plechoví krasavci připraveni na svoji poslední cestu. Začnu logicky zprava a sice plechovkou Cherry Tango.



Cherry Tango je jediný zástupce z Velké Británie. Taky jedinej zástupce, co není černej jak africkej kominík. A hned se přiznám, že asi nejvíc pozitivně překvapil. Po napití se dostaví celkem dobrá a hlavně přirozená chuť třešní. Samozřejmě utopená v cukru a sladidlech. U těch bych viděl minus největší. Umělý sladidla do sebe lopat zbytečně nechcete a k tomu je tam i 7,9 gramů cukru na plechovku. Ale ta chuť třešní je opravdu fajn, není vlezlá a bublinek je akorát. Obsah bez umělých barviv je plus. Za mě palec nahoru a určitě stojí za ochutnání.



Nejsladší a další kousek je Pepsi Wild Cherry. Emerická limča a konkurence pro ikonický Dr. Pepper. Mimochodem Dr. Pepper je moje nejoblíbenější podobná kolová limonáda. A Pepsi Wild Cherry chutná hodě podobně, ne-li stejně. Prostě špica silná chuť třešní a špica chuť koly. Obsah cukru 42 gramů na plechovku je vražedný číslo, ale pokud toho nevypijete litr denně, asi to přežijete. Sycená hodně, ale to u Pepsi lidi čekají a nejspíš i chtějí. Pokud jste fandové podobných limonád a zrovna neseženete Dr. Peppera (občas ho mají v Bille), tak Pepsi Wild Cherry je určitě super náhražka a při slepým testu byste ani nepoznali rozdíl. Oba palce nahoru.



Poslední plechovka a sice Pepsi Cherry Vanilla překvapila asi nejvíc. Bohužel negativně. Po prvním napití se mi zkřivila huba a mozek dlouho a dlouho přemýšlel, co že to vlastně pije. Možná to trochu voní po vanilce, ale chutná to jako rozpuštěný zavařovací víčko od marmelády. Fuj. Je to takový divně hořký, šíleně supersladký a neidentifikovatelný bublinkatý cosi. A složení? Víc chemie než v šamponu. Tohle se upřímně bojím i dopít, protože mi pak naroste třetí ruka nebo tak. Nekupujte. Největší masochisti můžou ochutnat, ale podruhé si to asi koupí málokdo. A pokud jo, tak to bude taková ta třísetkilová psychicky labilní americká lidská hrouda, kterou musí vážit v ZOO na váze pro slony. Přesně tohle z vás tahle limonáda udělá. Bleh.

Konec recenze, která nikoho nezajímá a stejně ji nikdo nebude číst. Ale jak jinak si obhájit objednávku blbostí ze zahraničí, že jo... :)

PS: Všechny tři plechovky můžete kupit třeba ZDE.